ČERVEN

JUNIUS
Kdyby někdo toho času od nějakého jedovatého živočicha neb hada uštknut byl, ať sobě žábu na tu bolest přiloží, brzo jed všechen vytáhne.
V ten čas zahradník dívá se, co mu strom a země přinese.
Června nestřídmost v pití uškozuje, zvlášť kdo se mladým pivem přeplňuje. Cholericus horkého přirození užívej vody, jez salát k svlažení. Víno vomenkové, pelyňkové prospívá žluči, lékařství hotové. Červen pouštění i lázně k skrovnosti nabízí, z veroniky pi v hojnosti, salát, anýz, šťovík hleď užívati, klobás, starého sejra máš nechati. Června měsíce teplého, varuj se vína silného. Slunce na raka vskakuje, nejdelší den způsobuje. V největší horkosti šetř plic s bedlivostí, dokudž chceš ujíti nemoci i smrti.


více ZDE

KVĚTEN

MAJUS
Na svatého Filipa a Jakuba musí se žitný klas vymetaný najíti, buď kde buď. Na nanebevstoupení pána Krista musí žito kvésti, ať je kdekoliv.
Všecko stvoření měsíce máje plesá a skáče a směje se, hraje. Máje přísluší dobré počištění, mytí s kořením a žilou pouštění. 
Šalvějové a Kardobenediktové víno jest hlavě, srdci i žaludku sdílno. Můžeš na procházku do pole jíti, ze zpěvu ptačího se obveseliti. Máj velí lékův užívati, hlavní jatrní žilou pouštívati.
Máj krásného měsíce buď vesel, víno pijíce. Když slunce k blížencům přijde, jasné časy činiti bude. Co jest živo nyní lítá neb hejbá se, vše po občerstveních dychtí v tom čase.


více měsíčních pranostik TADY

JAHODOVO - MANDLOVÝ KOLÁČ

Je opravdu výtečný! 100% vegan
Z 90 g rozpuštěného kokosového oleje, 40 g sladového sirupu, 50 g tmavého třtinového cukru. 150 g celozrnné špaldové mouky, špetky soli a 20 g kakaa umícháme hladké těsto, které prsty roztlačíme na plech vyložený pečicím papírem do tenké placky (asi půl až centimetr). Propícháme vidličkou a pečeme při 200 stupních 15 minut. Necháme úplně vychladnout, nalámeme na kousky a v mixéru rozmixujeme spolu se 100 g mandlí na drobečky.
Koláčovou formu vymastíme olejem a drobečky do ní dobře upěchujeme – vytvoříme si tak korpus. Pokrájíme půl kila jahod a nasypeme nebo naskládáme je na korpus. 300 ml hruškové šťávy svaříme s jednou vrchovatou lžící agaru a nalijeme na jahody. Posypeme mandlovými lupínky a necháme dobře ztuhnout v chladu.




více zdravých moučníků najdete ZDE

BEZOVÉ KOLÁČKY

Do mísy prosejeme 400 g polohrubé bílé mouky a 200 g celozrnné špaldové mouky, uprostřed uděláme důlek a do něj rozdrobíme 30 g čerstvého droždí. Posypeme je lžičkou cukru, zalijeme 100 ml vlažného mléka a rozmícháme na kašičku. Mísu zakryjeme utěrkou a necháme v teple vzejít kvásek. Přidáme 2 vejce, 100 g rozpuštěného másla, 50 g krupicového cukru, lžičku strouhané citrónové kůry, špetku soli a 150 ml vlažného mléka. Nakonec zapracujeme do těsta hrst bezových kvítků bez stopek a dobře zpracujeme měkké těsto, které dáme na hodinu do tepla vykynout.
Vykynuté těsto rozválíme na hady, rozdělíme asi na 25 stejných kousků, z každého rozválíme placičku, naplníme lžičkou želé z květů černého bezu, dobře zabalíme, aby nám náplň při pečení nevytekla, potřeme žloutkem s mlékem a posypeme drobenkou: 40 g másla, 50 g moučkového cukru, 60 g hrubé mouky a dvě hrsti čerstvých bezových květů. Pečeme při 230 stupních asi 20 - 30 minut podle individuální výkonnosti trouby.



více ZDE

KVĚTNOVÉ VĚDOMÍ

Květnové číslo mi přišlo se zpožděním, takže ho nahrávám až teď. Ale stojí za to. Zaujal mě především článek o Marku Kaletovi, pozoruhodném klukovi, který opravdu žije podle hesla Nebát se a nestydět se. Taky článek o „transformačním“ byznysu jsem si přečetla s velkým zájmem. Říká se v něm třeba, že časopis Forbes odhaduje velikost takzvaného transformačního trhu, což jsou veškeré aktivity spojené s osobnostním růstem, jenom ve Státech na 300 miliard dolarů. Takže se brzy dočkáme doby, kdy Nestlé nebo Google budou pořádat esoterické víkendy pro zaměstnance zaměřené na osvícení a hromadné meditace. No a samozřejmě je tam můj recept, tentokrát na domácí sýr z mléka. Hezké počtení!


více ZDE

KVAŠENÝ BEZOVÝ NÁPOJ

Asi 15 květenství černého bezu a několik snítek máty vložíme do třílitrové zavařovačky, přidáme citrón nakrájený na kolečka, lžíci medu nebo cukru a kousek kůrky z kváskového chleba. Zalijeme pramenitou nebo studniční vodou, zavážeme plátnem a dáme na tři dny do tepla, nejlépe na slunce. 
Přecedíme, přidáme čerstvé citrónové plátky a mátové lístky a podáváme chlazené.



více ZDE

HRACHOVÝ SALÁT

100% vegan
Zdravá alternativa k bramborovému salátu, je opravdu dobrý.
300 g zeleného hrachu namočíme přes noc do studené vody, druhý den vodu vyměníme a uvaříme doměkka. Hrách přecedíme, rozmixujeme na kaši, ale pokud nějaký ten hrášek zůstane vcelku, nevadí to, vmícháme tři utřené stroužky česneku, sůl, čerstvě mletý pepř, půl lžičky estragonu, dvě lžíce oleje z vlašských ořechů a asi 50 - 100 ml mandlového mléka. Dobře rozmícháme a přidáme nadrobno pokrájenou žlutou a červenou papriku a svazek jarní cibulky. Na talíři podáváme na listech hlávkového salátu, s rajčaty a salátovou okurkou



více ZDE

NEPEČENÝ OVESNÝ CHLEBÍČEK S OVOCEM

50 g lněného semínka umeleme a namočíme do 100 ml 100% hruškové šťávy a necháme 15 minut stát, aby nabobtnala. Vmícháme 300 g jemných ovesných vloček, dvě menší nebo jedno větší, najemno nastrouhané jablko a 3 rozmačkané banány. Menší formu na biskupský chlebíček vyložíme potravinářskou fólií a vrstvíme ovesné vločky a pokrájené nektarinky a banány. Necháme v chladu ztuhnout do druhého dne. Krájíme na plátky a servírujeme posypané různým ovocem – banány, nektarinkami, hroznovým vínem, jahodami atd. a přelité švestkovým sirupem.



ŽELÉ Z KVĚTŮ ČERNÉHO BEZU

Natrháme 20 květenství černého bezu a 10 snítek meduňky. Byliny rozdělíme na dvě poloviny, jednu polovinu svaříme s 1 litrem vody, necháme vychladnout a přidáme druhou polovinu bylin a jeden citrón nakrájený na kolečka. Zakryjeme a necháme v chladu odležet 24 až 48 hodin. Byliny i citróny rukou dobře vymačkáme, přecedíme přes jemné sítko, vsypeme 2 sáčky želírovacího prostředku Gelfix Extra rozmíchaného se třemi lžícemi cukru, rozšleháme metličkou, přivedeme k varu a za stálého míchání minutu zprudka povaříme. Vsypeme 250 g cukru a lžičku kyseliny citrónové. Dobře zamícháme a vaříme 5 minut. Plníme do čistých skleniček.


více ZDE

ČIŠTĚNÝ VČELÍ VOSK

Surový vosk získaný přímo od včelaře za pár korun nebo úplně zdarma (třeba k medu) dáme do nerezového hrnce s rovnými stěnami, zalijeme vodou a zahříváme tak dlouho, dokud se úplně ve vodě nerozpustí. Dáme vychladit, vyjmeme voskový koláč, špinavou vodu vylijeme. Na spodní straně voskového koláče se nahromadily nečistoty, které nožem očistíme. Vosk stále ještě není ale čistý, proto stejný postup opakujeme tak dlouho, dokud nejsme spokojení. Já vosk takto čistila natřikrát. 
Včelí vosk se přidává do různých domácích kosmetických přípravků – mastí, tuhých parfémů a mýdel.


více ZDE

KOLÁČ S PUDINGEM A JOGURTOVÝM KRÉMEM

Ušleháme 4 celá vejce a 100 g třtinového cukru do pěny, vešleháme 250 ml mléka, 100 ml oleje, 140 g kukuřičné mouky, 180 g celozrnné špaldové mouky a 3 lžičky kypřicího prášku. Těsto nalijeme na vymaštěný a vysypaný plech (asi 25/40 cm) a rovnoměrně pokapeme čokoládovým pudingem uvařeným z 500 ml mléka, 30 g třtinového cukru, 40 g kukuřičného škrobu a 30 g kakaa. Pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů půl hodiny. Vychladlý koláč potřeme krémem: 500 ml hustého smetanového bílého jogurtu ušleháme se lžící moučkového cukru, lžičkou mleté vanilky a 2 sáčky škrobového ztužovače šlehačky (Smetfix). Posypeme kakaem a necháme dobře vychladit.


více ZDE

KONOPNÉ MLÉKO

Konopné semínko obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek a můžeme si z něho vyrobit i rostlinné mléko.
100 g semínka namočíme na 24 - 48 hodin do studené vody. Během té doby vodu několikrát vyměníme. Nakonec semínka propláchneme v cedníku, zalijeme 400 ml čisté vody a několik minut mixujeme co nejvíc dohladka. Přecedíme přes plátýnko, dobře vymačkáme, doplníme na 1 l, osolíme špetkou soli, osladíme lžičkou libovolného sladidla (med, sirupy, hnědý cukr..) a zamícháme. Můžeme z něho připravit ovocné koktejly.



více ZDE

TĚSTOVINY SE SEZAMOVOU OMÁČKOU

Podle dr. Partykové, 100% vegan
V pánvičce nasucho opražíme 40 g sezamového semínka a nameleme jej v mlýnku na mák nebo na kávu. Sezamovou pastu promícháme se 70 g rajčatového protlaku, utřeným stroužkem česneku, 30 ml červeného vína a šťávou z půlky velkého pomeranče a čerstvě tlučeným pepřem na hladkou omáčku.
Uvaříme 400 g semolinových těstovin ve slané vodě okyselené lžičkou citrónové šťávy, scedíme a vmícháme omáčku. Zdobíme bylinkami.



více těstovinových jídel najdete TADY

SALÁT Z CIZRNY A ČERVENÉ ČOČKY

Namočíme přes noc 100 g cizrny a 100 g červené čočky do studené vody, každé zvlášť. Druhý den cizrně vodu vyměníme a uvaříme ji do měkka, scedíme ji a necháme vychladnout. Čtyři mladé mrkve pokrájíme na kolečka, půl hlávky květáku rozebereme na drobné růžičky a obojí dáme do mísy. K zelenině přidáme scezenou a propláchnutou červenou čočku a všechno zalijeme vroucí vodou. Zakryjeme pokličkou a necháme pět minut stát. Poté přecedíme a propláchneme studenou vodou a vrátíme do mísy. Přidáme uvařenou cizrnu, jednu nakrájenou salátovou okurku a dvě šalotky nakrájené na proužky. Zálivku umícháme ze 100 ml bílého jogurtu, dvou lžiček medu, lžičky soli, šťávy z jednoho citrónu, lžíce olivového oleje, čtyř utřených stroužků česneku a lžičky čerstvě mletého pepře. Zálivkou zalijeme salát a nakonec vmícháme velký svazek nakrájené řeřichy. Podáváme s chlebem jako oběd.



více ZDE

RODOVÉ STROMY

Příběh lidstva se začal uprostřed přírody. Kdysi jsme žili v lůně lesa a les byl naším domovem, dokázali jsme se v něm pohybovat přirozeně, volně a svobodně jako ostatní zvířata. Stromy byly uctívány od nepaměti, o čemž svědčí velké množství nejrůznějších údajů a popisů v literatuře i venkovské tradici, v zákonech i tabu.  Uctívání stromu je dodnes součástí mnoha rituálů a ceremonií. Víra ve stromové bytosti je pevně ukotvená v genetickém základu celého lidstva. Dokonce lidé moderní doby, kteří o takových magických, religiózních a liturgických zvyklostech nemají nejmenší potuchy, často kreslí v rámci terapie podoby stromu nebo se k němu obrací pro pomoc jako k léčivé síle. 
S nástupem zemědělství se z lesa stal nepřítel a ze stromů stavební materiál a potrava pro oheň.  Průmyslová a později vědeckotechnická revoluce zasadily konečnou a osudovou ránu vzájemným vztahům lidí a stromů. I přesto, že jsme jako živočišný druh přišli o důvěru stromových bytostí (dév, dryád, stromových nymf), můžeme se pokusit napravit reputaci alespoň soukromě. Přírodní duchové mají z dnešního člověka strach jako z „jedovatého plaza“, těší se však z naší upřímné a láskyplné pozornosti.
Duch stromu je pevně spjatý s živým stromem, prospívá nebo chřadne zároveň s ním a s ním také umírá. Mezi duchem stromu a jeho dřevem je podobný vztah jako mezi naším duchem a tělem, soudí se ale, že duch stromu není nesmrtelný. Z tohoto důvodu byly kdysi posvátné nebo rodové stromy nedotknutelné a dokonce i běžné stromy rostoucí v lese byly dřevorubci před poražením žádány o odpuštění.
My se dnes můžeme pokusit, s velkou trpělivostí a pokorou, začít budovat vztah s jedním konkrétním stromem, který se stane, pokud se záměr podaří, buď naším osobním přítelem, nebo rodinným, lépe řečeno rodovým stromem. Takový strom je významný pro celou rodinu i pro naše potomky, protože chrání, léčí a poskytuje rady, pokud jsme dostatečně vnímaví a dokážeme je přijímat.
Kdysi se rodový strom sázel při významné události – založení nového domova, narození prvního dítěte nebo spojení dvou mocných rodů. Takovou významnou událostí může být ale přece i naše rozhodnutí změnit náš pohled na stromy, rostliny a přírodu jako celek.
Rodové stromy stávaly nejen u chalup, ale i na hradním nádvoří. Jejich úkolem byla ochrana, my si dnes pošetile myslíme, že před sluncem, bleskem či ohněm – ona ochrana spočívala ale v něčem mnohem hlubším, stabilnějším a zároveň těžko smysly postižitelném než je pouhá sluneční clona nebo požární nárazník. Rodový strom chránil před zlem ve všech podobách. Byl skutečnou součástí rodiny, rodu a jako s takovým s ním bylo zacházeno. K jeho patě se ukládaly dary, do jeho listů se šeptaly prosby i obavy. Kůra, listy, květy i plody takového stromu jsou mimořádně léčivé pro všechny členy rodiny.

V našich zemích je oblíbeným rodovým stromem lípa, asi pro svou mimořádnou moc konejšit sváry a nedorozumění a posilovat sousedskou sounáležitost. Možná právě tohle je nám třeba více než jiným národům.
Nebojte se ale sáhnout po jiném stromu, po takovém, ke kterému vás srdce táhne. Dalšími tradičními rodovými stromy byly například duby a jasany.

Pro snazší rozhodování uvedu pár příkladů.
Lípa je jeden z nejnádhernějších stromů vůbec, je dlouhověká a často se vysazovala jako ochrana sídla nebo celé vsi, mnohdy na památku pro obec významné události. Lípa je především stromem lásky, jak už napovídá tvar jejích listů. Starogermánští vůdci a kmenoví náčelníci se shromažďovali pod lípou, aby získali radu ze světa duchů. Lípa sice zůstává podnes oblíbeným a milovaným stromem, je neodmyslitelnou součástí venkovských slavností a sousedských setkání pod lípou, ale hlubší rovina je zapomenuta, dnes se lidé přírodním pocitům, snům a stromovým básním smějí. Lípa je stromem s ženskou podstatou a vyznačuje se jistou jemností, má velkou moc spojovat nás s energií Země a tím nás léčit a utěšovat v těžkých dobách.
Jasan je císařem lesa. Je houževnatý, vitální a zdravý, je to srdcem bojovník a optimista. Zkrátka správný chlapík, kterého jen tak něco neporazí.  Byl vždy všeobecně vnímán jako strom mládí, je spojován s darem života, narozením a samozřejmě také ochranou. Je stromem mágů. V Irsku byly tři jasany součástí skupiny pěti posvátných stromů, v roce 665 však bylo všech pět stromů pokáceno a jejich smrt se stala triumfálním symbolem vítězství křesťanství. Odinův oštěp byl z jasanu. Tajemství jasanu spočívá v harmonickém spojení ohně a vody; povzbuzuje sílu, smělost, probouzí z letargie a pobízí k činu. Pokud jste líní, nerozhodní a ustrašení, je to ten pravý strom pro vás!
Dub je silný, mocný, houževnatý strom, který vždy symbolizoval moc. Je králem lesa, symbolizuje tvůrčí a výrazně mužskou energii, je stromem uvážlivých a hrdých válečníků. Věří se, že Kulatý stůl krále Artuše byl vyřezán z jediného kusu dubového dřeva. Dub nám dokáže pomoci dotknout se zdroje své vnitřní síly a skutečného sebeurčení, zkrátka svého vlastního Já.
Břečťan spolu s černým bezem jako jediné dřeviny rostou i na místech s negativní, levotočivou energií, dnes je nazýváme geopatogenní zóny, a zároveň tato místa čistí. Pokud se vám tedy vysemení  u chalupy bez, buďte šťastni, neboť on ví, co dělá a přišel vám ku pomoci. Bez má v mém srdci zvláštní místo a dávám mu přednost před všemi ostatními stromy. Je sídlem dobrého ducha domu a je zasvěcen smrti, ale ne ve smyslu něčeho, z čeho bychom měli mít strach. Z nástupem křesťanství začal mít bez nepěknou pověst a dokonce mu dávají za vinu, že se na keři bezu oběsil Jidáš, ale nevěřte tomu, bez je zázračný a laskavý keř nebo malý strom.  Navíc se z bezových větévek vyrábí Panova flétna!
Břečťan není sice strom v tom smyslu, v jakém strom chápeme, ale není proto méně významný. Váže na sebe negativní energie a tím čistí a chrání okolní prostor, například od elektromagnetického smogu. Má moc ovlivnit přímo vědomí člověka, usnadňuje cesty do nitra a symbolizuje nesmrtelnost duše.
Přátelská, jemná bříza je ženský strom, vtělení Velké Matky, je stromem nového počátku, nesobeckosti a dobrého srdce. Má moc chránit malé děti a obecně bezbranné slabé bytosti. Kolébky se tradičně vyráběly z březového dřeva. A vzpomeňte na nesmrtelnou májku.
Jeřáb je další z mocných ochranných stromů, skoro je nutné říct nejmocnější. Na jeho plodech můžeme rozpoznat pentagram – symbol ochrany. Rozhodně patřil k nejuctívanějším stromům v celé severozápadní Evropě. Má složitou a tajemnou symboliku a je spojován s pramenem života. Činí nás odolnějšími vůči zaklínadlům, které sice dnes mají jinou povahu než před tisíci lety, ale jejich moderní povaha a technokratická podstata je činí stejně nebezpečnými.  Rovnoramenný křížek z jeřábu svázaný červenou nití je považován za jeden z nejmocnějších amuletů. Hůlka z jeřábu byla používána na narýsování ochranného kruhu při magických rituálech.
Nenechte se mýlit, dokonce i jabloň může být rodovým stromem, má bohatou mytologickou historii, ze které se můžeme poučit a čerpat. Jabloň symbolizuje věčné mládí, uzdravení, nesmrtelnost, lásku, plodnost a dokonce erotiku. Země věčného mládí, mýtický Avalon, znamená ve skutečnosti „jablko“.  Kouzelník Merlin se jako k poslednímu útočišti v zoufalství nad hrůzami světa uchýlil právě k jabloni. Pokácení jabloně se mezi Kelty i Římany pokládalo za velmi nešťastný čin. V době podzimní rovnodennosti se několik jablek zakopávalo do země, jako dar duchům zemřelých předků a zároveň ujištění, že jsou mezi námi opět vítáni v novém vtělení. 

O duších předků vám ještě něco povím, také to souvisí se stromy.
Pokud si přejeme vytvořit prostor ochrany, je žádoucí pozvat do něho duchy předků. Pro každého z těch, na které si vzpomeneme, zasadíme ve své zahradě strom a při jeho sázení pozveme ducha zemřelého předka, aby se usídlil v naší zahradě, aby se spojil navždy s tímto místem a s naším rodem. Jestliže byl někdo z rodiny vyčleněn z jakéhokoliv důvodu, je třeba ho přijmout pomocí tohoto rituálu zpátky, odpustit mu a poprosit o požehnání a pomoc. Takové místo pak disponuje ohromnou ochrannou mocí.




ŠPENÁTOVÝ SALÁT S MARINOVANÝM TOFU

Vynikající osvěžující salát pro lehký letní oběd.
Na třech lžících olivového oleje osmahneme červenou cibuli nakrájenou na proužky a čtyři pokrájené stroužky česneku. Přidáme 300 g čerstvého listového špenátu a necháme pár minut zavadnout. 300 g marinovaného tofu nakrájíme na kostičky a přidáme ho ke špenátu, okořeníme čerstvě mletým pepřem, lžičkou mleté papriky a půl lžičkou kurkumy, osolíme a pět minut opékáme. Sejmeme z plotýnky a ochutíme šťávou z půlky citrónu.
Podáváme teplý nebo vychlazený s kuskusem posypaným nasucho praženým lněným semínkem nebo s chlebem a s rajčaty.



více ZDE

RÝŽE PEČENÁ SE ZELENINOU

Na dvou lžících olivového oleje osmahneme v zapékací míse pokrájenou červenou cibuli, 200 g květáku, 200 g brokolice, oboje rozebrané na drobné růžičky, 200 g mrkve pokrájené na kolečka, dva stroužky česneku a česnekovou nať, pokud ji máme. Zalijeme 100 ml bílého vína, vsypeme 250 g propláchnuté rýže, přidáme 600 ml zeleninového vývaru, osolíme a dobře promícháme. Přiklopíme pokličkou a pečeme v troubě vyhřáté na 200 stupňů půl hodiny. Tři snítky meduňky nakrájíme nahrubo a v hmoždíři ji utřeme spolu se 100 g mandlí a čtyřmi stroužky česneku na pastu. Touto hrubou pastou posypeme pečenou rýži, zalijeme čtyřmi rozšlehanými vejci (vegani vynechají), sejmeme pokličku, vrátíme do trouby a ještě 10 minut dopečeme.



více ZDE

PROČ DNES NEVAŘÍM

Doufám, že chápete, proč nemohu dnes trávit den v kuchyni  
Budeme zkrátka dojídat zbytky, já zavřená doma prostě nebudu.


více ZDE

BYLINKOVÁ POMAZÁNKA

100% vegan.
100 g mandlí namočíme přes noc do studené vody, druhý den přecedíme. V mlýnku na kávu nebo v mlýnku na mák umeleme 50 g sezamového semínka. V mixéru rozmixujeme mandle a postupně do něho přidáváme: jednu červenou cibuli, tři stroužky česneku, dvě lžíce rajského protlaku, lžíci sezamového oleje, lžičku jablečného octa, svazek čerstvých bylinek (já použila dobromysl, mátu polní a tymián), lžíci domácího polévkového koření (album Ostatní pokusy) a pomletý sezam. Podle potřeby ředíme čistou, nejlépe pramenitou vodou do požadované konzistence. Podle chuti dosolíme.



více ZDE

KRAMBL Z KŘÍŽAL

100% vegan.
200 g jablečných křížal (pěkných velkých, šťavnatých, žádných papírků) uvaříme půl hodiny v 500 ml vody se šťávou z půlky citrónu. Vodu slijeme a křížaly pokrájíme na polovic. Zapékací misku vymastíme kokosovým olejem a křížaly do ní narovnáme. Posypeme je 100 g kešu oříšků a drobenkou připravenou ze 120 g ovesných vloček, 80 g změklého kokosového oleje, 50 g třtinového cukru a 2 lžic švestkového sirupu. Pečeme na 200 stupňů asi 30 minut do křupava. Je to moc dobrý!



vice ZDE

BRAMBOROVÉ PLACIČKY S CIBULOVOU OMÁČKOU

Vynikající dobrota!
Uvaříme 1 kg brambor, oloupeme je a najemno nastrouháme. 200 g cibule oloupeme, nakrájíme na kostky a na dvou lžících přepuštěného másla ji osmahneme dozlatova. Cibuli vmícháme k bramborám, přidáme lžičku bylinkové soli, 1 vejce, dvě lžíce mléka, misku nasekaných bylinek (bršlice, popenec, řeřicha, libeček, atd.) a 50 g polohrubé mouky. Rukou uhněteme pružné těsto, ze kterého vyvalujeme v dlaních kuličky velikosti pingpongového míčku, zploštíme je a narovnáme na plech vyložený pečicím papírem. Pečeme na 220 stupňů asi půl hodiny, dokud nezezlátnou.
Mezitím oloupeme dalších 500 g cibule a na 80 g přepuštěného másla ji se lžičkou třtinového cukru osmahneme dorůžova. Přidáme 60 g celozrnné špaldové mouky a ještě deset minut za stálého míchání pražíme. Přilijeme 600 ml horké vody, osolíme bylinnou solí, rozmícháme a vaříme 5 – 10 minut. Ochutíme lžící lahůdkového droždí a dobře zamícháme. Na talíř narovnáme pečené placičky, přelijeme je omáčkou a posypeme cibulovou natí.




více ZDE

SOUČASNÁ UMĚLECKÁ DÍLA V KRAJINĚ

Více než 250 stran, které nás provedou uměleckými díly instalovanými nebo přímo vytvořenými v české krajině, se kterou zdařile či méně zdařile splývají. Část průvodce nás zavádí k pozoruhodným artefaktům, které jsou známé pod sjednocujícím názvem land art – pro mě je to jedna z mála smysluplných forem současného umění. Nechte se inspirovat a nalákat k návštěvám těchto uměleckých děl.
Vydala Academia, autoři: Radek Mikuláš, Dagmar Šubrtová a Radoslava Schmelzová.


více ZDE a ZDE

ZELNÝ ZÁVIN

Staročeský recept zajímavé chuti. Je to něco mezi moučníkem a hlavním jídlem, můžete si vybrat 
Dříve totiž lidé nerozlišovali sladká a slaná jídla.
Menší hlávku zelí nakrájíme na tenké nudličky, v hrnci podlijeme bílým vínem a dusíme doměkka. Mírně osolíme, osladíme sladovým sirupem, řepným sirobem nebo třtinovým cukrem, okyselíme šťávou z citrónu nebo vinným octem a vmícháme lžíci přepuštěného másla a 100 g hrozinek.
Z 200 g hladké bílé mouky, 100 g celozrnné špaldové mouky, špetky soli, lžičky oleje, lžičky octa a vlažné vody podle potřeby (cca 100 ml) zpracujeme na vále pružné těsto, které necháme pod nahřátou mísou půl hodiny odpočívat. Potom těsto vyválíme a na ubruse vytáhneme od středu k okrajům do tenka. Placku pokapeme rozpuštěným máslem, posypeme strouhankou a poklademe zelím, které posypeme mletou skořicí. Stočíme do závinu pomocí ubrusu, potřeme žloutkem rozšlehaným v mléce a na 200 stupňů upečeme dozlatova asi hodinu.




více ZDE

JAHODNÍK

K sušení sbíráme listy jahodníku obecného, jahodníku vyššího (truskavce) a jahodníku chlumního. Zahradní, vyšlechtěné jahodníky, léčivé účinky postrádají. Listy sbíráme v květnu na počátku kvetení, nejlépe brzy ráno, ale musí být suché. 
Jahodník účinkuje proti chudokrevnosti svým obsahem železa, má močopudný účinek, pomáhá při močových kamenech a dně, posiluje ledviny, desinfikuje žaludek a střeva a je účinný při infekčních průjmech. Zlepšuje látkovou výměnu, posiluje nervovou soustavu a snižuje krevní tlak. Léčivé účinky jahodníku jsou však natolik mírné, že jej nepoužíváme samostatně, ale pouze do směsí bylin s podobnými účinky, kde působí jako podpůrný, voňavý a chutný komponent. Preventivní a všestranně posilující čaj, který můžeme pít prakticky denně, obsahuje kromě jahodníku také šípek, listy borůvčí a list maliníku nebo ostružiníku. Jahodník můžeme podávat dlouhodobě i dětem a nemá žádná omezení. Odvar z listů se používá jako kloktadlo při zánětech v krku nebo aftech. Plody jahodníku mají protirevmatický účinek. V sezóně jahod je dobré zařadit takzvané jahodové dny, ve kterých nejíme nic jiného, báječně pročistí organismus.
Jahodník se od pradávna spojoval se skřítky, přírodními duchy a lesními bytostmi. Jahody byly zasvěceny bohyni Matce, která vyživuje veškeré živé bytosti, a proto se z jahod připravovaly pokrmy a nápoje k obřadům k její poctě. Z pohanské tradice se poučilo i křesťanství – jahody zasvětilo Panně Marii.
Těhotné ženy mají nosit několik sušených jahodníkových listů v plátěném váčku na břiše, vyhnout se tak těhotenským obtížím a zmírní porodní bolesti.




více o bylinách ZDE

NADÝCHANÝ SLANÝ KOLÁČ

Jsem šťastná, že zase můžu chodit po zahradě a tady utrhnout tohle, tu uštípnout tohle a mám základ oběda 
Nejdříve připravíme těsto: ze dvou až tří uvařených, oloupaných a najemno nastrouhaných brambor, 50 g studeného másla nastrouhaného na nudličky, bylinkové soli, 200 g celozrnné špaldové mouky a tří lžic studené vody uhněteme na vále pružné těsto, vtlačíme je do vymaštěné rozevírací dortové formy (prům. 20 - 23 cm), propícháme vidličkou a dáme do chladničky na hodinu odpočinout.
Mezitím přichystáme náplň: Najemno posekáme všechno jedlé a zelené, co se nám dostane pod ruku Já našla čerstvé špenátové lísky (ty spaříme vroucí vodou, propláchneme studenou a vyždímeme), listy ličidla jedlého (ty je třeba krátce povařit, vodu slít a pokrájet), řeřichu, rukolu, šalvěj, dobromysl, mátu polní a libeček – bylinky jen drobně nakrájíme.
Korpus na koláč předpečeme na 180 stupňů 15 minut.
200 ml smetany rozšleháme se 4 žloutky a lžící bramborového škrobu, osolíme, okořeníme muškátovým oříškem a vmícháme 200 g čerstvého sýra (nejlépe samozřejmě domácího, jak jinak). Vmícháme bylinky, dva utřené stroužky česneku a tuhý sníh ze 4 bílků. Navrstvíme na předpečený korpus, vrátíme do trouby a ještě asi 40 minut dopečeme. Podáváme s čerstvou zeleninou. Je to bomba! 




více ZDE

KVĚTNOVÁ KYTICE

Někdy jsou změny v životě nedramatické, odehrávají se jakoby skrytě, pod povrchem, ale snad jsou mnohem trvalejší než ty, které jsou zřejmé na první pohled.
Krásný večer vám všem.


více TADY

ROLKY SE ŠPENÁTEM A TOFU

100% vegan.
Na záhonku se nám urodil konečně špenát, takže jsem byla sklízet. V míse rozmícháme 160 g polohrubé bílé mouky, 160 g celozrnné špaldové mouky, lžičku himálajské soli (pořád ještě mám tu kamennou od maminky, dovezenou z Japonska), půl lžičky kurkumy, lžičku sušeného česneku, lžíci sušené dobromysli a lžičku kypřicího prášku. Dobře promícháme a vlijeme 200 ml studené vody. Prohněteme v pružné těsto, jehož konzistenci případně upravíme pomocí vody nebo mouky. Bochánek těsta rozdělíme na 16 stejných dílů a na dobře pomoučeném vále z nich vyválíme tenké placičky, které proložíme potravinářskou fólií nebo povoskovaným papírem a necháme odpočinout. Mezitím si připravíme náplň: 200 g čerstvého špenátu spaříme v cedníku vloženém do mísy vroucí vodou, necháme dvě minuty odstát a propláchneme studenou vodou. Vymačkáme vodu a nasekáme nadrobno. 400 g přírodního tofu najemno nastrouháme, osolíme, ochutíme čtyřmi utřenými stroužky česneku, dvěma lžícemi lahůdkového droždí a čtyřmi nadrobno nasekanými naťovými cibulkami. Vmícháme špenát a plníme do placiček, které zarolujeme jako palačinku a klademe na plech vyložený pečicím papírem spojem dolu. Potřeme olivovým olejem a pečeme na 200 stupňů asi 20 – 25 minut. Podáváme s hummusem .



více ZDE
výroba hummusu ZDE

REVEŇOVÝ KOLÁČ S DROBENKOU A HROZINKAMI

250 g reveně oloupeme, nakrájíme na kousky a promícháme s 200 g cukru. Necháme odstát, aby reveň pustila šťávu, a zatím uhněteme drobenku z 50 g polohrubé mouky, 25 g ovesných vloček, 50 g cukru, lžičky skořice a 50 g másla.
Do mísy s revení vmícháme 125 g bílého jogurtu, 1 celé vejce, 3 lžíce dobrého oleje, 100 g hrozinek, 1 lžičku kypřicího prášku, 1 lžičku jedlé sody, 100 g celozrnné špaldové mouky a 100 g hladké bílé mouky.
Hlubší koláčovou formu vymažeme a vysypeme hrubou moukou a rozprostřeme do ní těsto. Posypeme drobenkou a pečeme 30 až 40 minut v troubě vyhřáté na 200 stupňů. Špejle zapíchnutá do těsta se nesmí lepit. Necháme zchladnout a krájíme.
Vzhledem ke smutným očím veganů v rodině jsem musela udělat totéž ve veganské verzi: jogurt jsem nahradila mandlovým mlékem, vejce lžící pomletého lněného semínka a máslo kokosovým olejem.




více ZDE

KOPŘIVY

Už máte nasbíráno a nasušeno? V těchto dnech končí sezóna kopřiv, protože k léčebným účelům se sbírá pouze do poloviny května, kdy má nejvíce účinných látek. Nástupem kvetení se obsah těchto látek rapidně snižuje. Na oplachování vlasů můžete sbírat ale i vyzrálejší kopřivy.


více o kopřivě ZDE

CIZRNA S LILKEM

100% vegan.
200 g cizrny namočíme přes noc do studené vody, druhý den vodu vyměníme a uvaříme ji do měkka.
Dva lilky nakrájíme na kostky, promícháme se solí a dáme do cedníku na půl hodiny vykapat. Propláchneme a necháme oschnout na utěrce. Čtyři cibule zvolna osmažíme na dvou lžících oleje dozlatova, trvá to dost dlouho, tak to udělejte s předstihem. 
Ve velké pánvi rozehřejeme dvě lžíce olivového oleje a necháme na něm změknout dvě velké červené cibule pokrájené na proužky a čtyři stroužky česneku. Přidáme lžičku mletého kmínu, lžičku mleté skořice a lžičku mletého koriandru. Chvíli mícháme, dokud koření nezačne intenzivně vonět a přidáme lilek. Pět minut opékáme, vmícháme uvařenou cizrnu, 800 g krájených rajčat (můžou být i z plechovky), osolíme, opepříme, přikryjeme pokličkou a dusíme asi 20 minut. Na talíři zdobíme osmaženou cibulkou. Jíme s chlebem nebo s rýží.



více ZDE

VLAŠTOVIČNÍKOVÁ TINKTURA

Kvetoucí nať vlaštovičníku naložíme do 60 - 70% lihu a uložíme na 14 dnů v chladné a temné místnosti, denně protřepáváme. Hmotnostní poměr čerstvé drogy a lihu je 1 : 5. Líh musíme tudíž odvážit.
Užíváme 2x – 4x denně 10 – 30 kapek podle hmotnosti a stavu nemocného. Můžeme rozmíchat v troše vody nebo čaje. Vlaštovičník užíváme zodpovědně a opatrně, nikdy nepřekračujeme doporučené dávkování. Neužíváme v těhotenství. Doporučuji pouze zkušeným uživatelům 
Droga má účinek antibakteriální, antivirový a antimykotický, dokonce byl zjištěn její účinek cytostatický, zvláště v případě kožních nádorů. Je centrálně sedativní a spasmolytická, roztahuje cévy a dokáže předcházet astmatickým záchvatům.
Vlaštovičník pomáhá při dráždivém a křečovitém kašli, tlumí křeče v močových a žlučových cestách, podporuje vylučování žluči. Je podpůrnou léčbou při vysokých horečkách se zimnicí, bolestech střev, žaludku a žlučníku. Zevně ji používáme při léčení mikrobiálních zánětů kůže, například při impetigu.
Vlaštovičníková tinktura by neměla chybět v lékárničce zkušeného bylináře jako první pomoc.



více ZDE

PRAŽENÉ ŠIŠKY S KOPROVOU OMÁČKOU

100% vegan
Výtečné jídlo, dostala jsem velkou pochvalu 
Uvaříme 750 g brambor ve slupce, necháme je vychladnout, oloupeme je a jemně nastrouháme. Smícháme je s 200 g hrubé mouky a solí a uhněteme těsto, ze kterého uválíme asi 30 šišek. Vaříme je v osolené vodě do vyplavání. Slijeme a necháme okapat. Na dvou lžících oleje osmahneme cibuli, přidáme 50 g krupice, osolíme a deset minut pražíme. Přidáme šišky, zamícháme a přemístíme do rozpálené trouby, kde je za občasného protřepání upražíme.
Na dvou lžících kokosového oleje osmahneme 4 lžíce celozrnné špaldové mouky, vlijeme 700 ml ovesného mléka (vyráběla jsem včera) a umícháme na hustou omáčku. Přidáme svazek nasekaného kopru, osolíme bylinnou solí, ochutíme lžící lahůdkového droždí a odstavíme. Podle chuti přisladíme sladovým sirupem a okyselíme citrónovou šťávou.



více TADY